Dne 31.12.2014 vyšla ve sbírce zákonů novela č. 360/2014 Sb., která upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tato novela zavedla do zákona nová ustanovení v § 101c – § 101i, která řeší institut kontrolního hlášení.
S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům DPH zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis z evidence pro účely DPH.
Problematika kontrolního hlášení je upravena v § 101c – § 101i zákona o DPH.
Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou plátci daně již v současnosti povinni vést podle § 100 zákona o DPH.
Kdo podává kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení obecně podávají osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt.
Kontrolní hlášení musí plátce DPH podat vždy, když pro něj má náplň. Podle § 101c odst. 1 je plátce povinen podat kontrolní hlášení pokud:
a) uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (prodá komukoliv zboží či službu),
b) přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (koupí zboží či službu od plátce DPH, za což bude uplatňovat odpočet DPH),
c) ve zvláštním režimu pro investiční zlato
1. přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5,
2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo
3. investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.
Podle dosud zveřejněného informativního formuláře budou plátci vykazovat přijaté a uskutečněné plnění podle různých daňových režimů, podle sazeb daně a podle toho, zda je plátce na straně poskytovatele nebo příjemce plnění. Do kontrolního hlášení tak zapíše jednotlivě všechny transakce, které uvede v přiznání k DPH souhrnně.
Kdo nepodává kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení není povinna podat:
• Osoba, která není plátcem DPH
• Identifikovaná osoba
• Plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu).
• Plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH (např. poštovní služby, finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování loterií a jiných podobných her atd.).
Kdy se podává kontrolní hlášení
Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období k DPH.
Plátce, který je právnickou osobou (nebo zastupující člen skupiny), podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).
Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH).
U společnosti bez právní osobnosti (dříve občanské sdružení) se lhůty pro podání kontrolního hlášení určují podle osoby určeného společníka.
Lhůtu pro podání kontrolního hlášení nelze prodloužit.
Zvlášť důrazně upozorňuji, že kontrolní hlášení nelze podat opožděně v rámci pětidenní „bezpokutové“ lhůty, § 250 daňového řádu se totiž na kontrolní hlášení nevztahuje, neboť pokuty za pozdní podání jsou speciálně upraveny v § 101h zákona o dani z přidané hodnoty.
Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popřípadě následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.
Sankce při nepodání kontrolního hlášení
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vznikne mu podle § 101h odst. 1 povinnost uhradit pokutu ve výši:
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.
Závěr
Formulář kontrolního hlášení a pokyny pro jeho vyplnění najdete na stránkách
